Jsem doma!

Měsíc ve Francii byl fajn, ale doma je doma. Měla jsem čas o hodně věcech přemýšlet a taky jsem měla čas dál pilovat svůj špatný francouzský přízvuk (i když mi ho všichni Francouzi chválí, ale já jim to moc nežeru). Přemýšlela jsem tak, až jsem se rozešla. Začala jsem cvičit a zase přestala, protože mi začalo vadit, že mě někdo komanduje skrz video. Zjistila jsem, že když jsem sama, mám ze sebe docela fajn a cejtim se líp. A taky jsem zjistila, že jsem v kuchyni k ničemu a ještě na tom budu muset ještě hodně zapracovat.

Dost vylejvání srdíčka. Poslední den ve Francii byl docela hektický. Ráno po probuzení jsem neměla dobaleno, neměla jsem uklizeno a musela jsem ráno vstávat už v 6, abych to všechno v pohodě stihla. Moje pohoda začala až ve 12, kdy jsem si konečně sedla a čekala, až otevřou gate. Fju.

Na letiště jsem jela nejdřív RER E z Le Raincy, vystoupila jsem na Saint-Lazare, obešla si naposledy Lafayette a šla si stoupnout vedle Opery. Odtud mi jela přímá autobusová linka na lětiště Charlese de Gaulla. Autobus staví skoro u všech terminálů (1, 2 A-G), na terminál číslo 3 pak dojedete místní Navette (zdarma). Cesta trvá zhruba 45 až 60 minut a jakmile se vykodrcíte z města, docela to ubíhá. Za jednosměrnou jízdenku zaplatíte 10€, což mi přijde docela v pohodě.

V Roissy na CDG na mě čekala první zkouška – self check-in a hledání váhy na převážení zavazadel, abych nemusela doplácet. Větší strach jsem měla z toho prvního. Naštěstí je celý systém nastavený i pro blbečky, takže satčí zadat číslo rezervace nebo e-letenky a pak už jenom potvrzujete, případně přidáte zavazadlo (pokud máte jiné než kabinové) a na konci na vás vypadne letenka (to bylo poprvý, kdy jsem měla jinou letenku než A4 vytištěnou doma) a páska na zavazadlo. Sranda.

S převažováním ale byla větší sranda. Zjistila jsem, že můj kupr má skoro 24 kilo. Dostala jsem totiž láhev vína, s kterou jsem nepočítala. Naštěstí je Air France váhově o 4kg štědřejší u kabinového zavazadla (na rozdíl od ČSA), takže jsem si sedla, přerovnala a bylo po problému. Uff.
SNC01638Prošla jsem si kontrolou a začala si procházet svůj terminál. Vypadá dost nádražně a musím uznat, že za plnýho poledního slunce není zrovna praktickej. Ale líbilo se mi tam víc než v Praze na dvojce.SNC01637Už sedím a užívám si svojí pohodu. Nemohla jsem nevyužít možnost koupit si makronky na letišti. Měla jsem plánu koupit si přívěšek s makronkami (ano, takhle moc jsem posedlá), ale dát za něj 35€ bylo i na mě moc. Takže „jenom“ makronky. A pustila jsem se taky do čtení časopisů, který jsem dostala od svýho pařížskýho kámoše. Jsou o jídle a to se mi na nich strašně líbí. Ale ne jen trapný recepty. Tohle je třeba číslo o Chinatownu. Prostě dobrý. Nikdy by mě nikdy nenapadlo, že potkám někoho tak strašně zapálenýho do jídla. Musim s nim zůstat v kontaktu. Musim (a věřte mi, to je pro člověka jako já hodně těžkej úkol).
SNC01644
Doufala jsem, že poletím s takovým letadlem, ale nakonec jsem letěla stříbrným s logem sky teamu. Tak příště no. Jo, fakt dokážu bejt zklamaná z takovejch maličkostí. Jako třeba, když jsem jela do Bratislavy a náš autobus neměl obrazovku na každým sedadle, jak mi slibovali. Tak jsem aspoň dostala sýrový sendvič, což je rozhodně lepší varianta občerstvení než trapácký karamelový sušenky od ČSA. Ano, i tohle u aerolinek řeším.
DSCN1002A tady už jsem šťastná přistátá. Po 9 hodinách stresu a nedočkavosti jsem konečně byla v Praze. Doma. U svýho psa. Když jsem ho po celým tom měsící viděla, rozbrečela jsem se. Jsem postižená, vím to, ale nejvíc ze všeho mi chyběl můj pes.

Aby se ale neřeklo, že jsem rodiče ošidila, dovezla jsem jim taky pár těch makronek. V krásným pozdře, který si v nestřeženým okamžiku uzmu a budu v něm skladovat stuhy. Podle mě je na to ideální.

DSC_0009Snažila jsem se jim vybrat to nejlepší, co se dalo na letišti sehnat. Zleva je to Venezuelská čokoláda, citron, růže (absolutní povinnost), pistácie, malina s mátou (zvláštní a dobrý) a květ pomerančovníku. Poslední zmiňovaná je moje absolutně nejoblíbenější a hned v závěsu je růže. Taky mám moc ráda fialkovou, ale ta je jen sezónní.DSC_0010Toliko k mému šťastnému návratu domů. Hned druhý den jsem šla nakupovat a skončila jsem v podstatě s prázdným účtem a peněženkou. Teď už musím jenom doufat, že mi to skoro nic bude stačit na zaplacení mobilu. A to musím ještě vidět spoustu lidí, kteří mě zatoužili vidět a tak. No, ono se to nějak poddá :)

Reklamy
Comments
4 komentáře to “Jsem doma!”
  1. trb napsal:

    tak jsem teď dočetla celé pařížské dobrodružství a super. co super, se tady užírám závistí, že bych taky chtěla alespoň ještě jednou do té paříže dojet! tak alespoň zatím děkuji za fotky.

  2. dituse napsal:

    Ahoj :-) ráda sleduji tvůj blog, a proto jsem ti na mém blogu věnovala ocenění Liebster Blog Award zde http://chickwithkick.wordpress.com/2013/08/25/liebster-blog-award/ :-).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: