Jednou couchsurferem, navždy couchsurferem!

Podnikla jsem nejdobrodružnější výpravu svého života. Čím víc dní plyne od mého návratu, tím víc si uvědomuji, jak odvážné a šílené to bylo zároveň. Sama na 11 dní, v 8 různých městech. Sama u cizích lidí, většinou u mladých mužů, kteří žijí sami. U mladých mužů, kteří jsou taky šílení a odvážní zároveň – u couchsurferů. Nikdy by mě nenapadlo, že něco takového udělám, ale udělala jsem to a nemůžu být šťastnější. Za těch pár dní jsem toho spoustu zažila.

Skoro před rokem jsem plánovala svojí cestu do Toronta. Tenkrát jsem ještě podlehla svému strachu z neznámého a obavám, že když třeba zmeškám let, na nový už prostě nebude zbývat a to by mohl být problém. Proto se můj výlet mimo Evropu minimálně o rok, spíš o víc odložil a já jsem změnila plány. Napadlo mě, že se konečně podívám do Holandska a po 8 letech se vrátím do Belgie, kterou jsem si už ani moc nepamatovala. Jelikož jsou obě země malinké, je škoda zůstávat v jednom městě, a tak jsem v jednom hlavním městě začala a v druhém skončila. Delší, za to lepší cestou jsem se za týden a půl dostala z Amsterdamu přes Haag, Utrecht, Eindhoven, Antverpy, Brugy, neplánovaně Gent až do Bruselu.

Bylo to poprvé, kdy jsem na svých cestách byla ve více městech. Bylo to poprvé, kdy jsem cestovala s velkou krosnou místo kufru. A bylo to také poprvé, kdy jsem až na jednu jedinou noc nespala v žádném hotelu ani hostelu. Rozhoupala jsem se konečně k tomu, k čemu mě moje americká kamarádka pobízela už před mnoha lety – couchsurfing. Založila jsem si profil, vyplnila ho a hned jsem se vrhla na hledání couchů. Mojí nevýhodou do začátku bylo nula referencí, takže mě pár lidí odmítlo. Chápu to, ti lidé si mě měli pustit k sobě domů a neměli se moc čeho chytit, kromě toho, co jsem si napsala na profil sama.

Jak to celé funguje? Vyberete si město, kde chcete bydlet a dobu, kterou tam chcete strávit. Vyjede vám seznam spooousty lidí, co jsou surfaři a můžete si vybírat, jak je libo. Stránky mají různé filtry, takže to můžete omezit jenom na muž, nebo jenom na ženy, můžete seřadit surfaře podle toho, kolik mají referencí, kdy se naposledy přihlásili, jak dlouho mají účet na CS (couchsurfing), atd. Když najdete vhodného surfaře, vždycky mu projeďte pořádně na profil, než pošlete žádost, všichni rádi vidí, že vás nezajímá jenom jejich pohovka, ale taky to, co je to za lidi, protože s nimi budete trávit hodně času. Na profilu najdete spoustu informací, důležité jsou hlavně ty, jak a kde budete spát (někdy spíte na gauči ve stejné místnosti, někdy v posteli v samostatném pokoji).

Jak se na CS chovat

  • být zdvořilý a upřímný, protože u toho člověka budete bydlet
  • věnovat pár minut přečtení profilu, někdo si dal tu práci to napsat, tak vám těch pár minut neublíží :)
  • pokud se bojíte, držte se lidí s hodně referencemi, tam máte jistotu
  • napište svému surfaři, co chcete v jeho městě dělat, aby se na vaši návštěvu mohl připravit
  • vybírejte si lidi, kteří vám přijdou zajímavý, chcete se od nich něco naučit nebo mají podobné zájmy

V čem je CS super

  • poznáte spoustu nových, zábavných, chytrých a hlavně přemýšlivých lidí a s velkou pravděpodobností se z nich stanou vaši kamarádi
  • nebudete trapný turista, co chodí od muzea k muzeu
  • najdete místa, která byste s průvodcem nikdy nenašli a vůbec děláte spoustu zajímavých věcí

Tohle všechno má ale jedno velké ale. Pokud chcete surfaře použít jen jako ultralevný hotel, rovnou se na to vyprdněte. Myslím to vážně. Ničíte tím myšlenku CS, znechutíte pár lidí a neděláte o sobě dobrý obraz. Jak já to vidím, na CS jde hlavně o poznávání nových lidí, měst, zemí a rozšiřování si vlastních obzorů, jak jen to jde. Co je na tom tak strašně krásný je fakt, že lidi, u kterých jsem bydlela já se mnou po půlhodině vedli rozhovor, jako bychom se znali roky. Jsou otevření každému tématu, nezavrhnou vás kvůli tomu, že jste sami sebou. Naopak, budou vás milovat, protože jste ta skvělá, bláznivá holka z Prahy.

CS rozhodně není pro každého. Je pro dobrodruhy, pro lidi, kteří mají úplně jiné nastavení než průměr. Pro lidi otevřené, pro lidi, kteří o věcech přemýšlí, chtějí dělat nové věci, překonávat svoje strachy. Je pro osobnosti, ne pro ufňukánky. Až když jsem se vrátila domů, tak mi došlo, že tohle jsem já.  Až když jsem se vrátila, tak mi docvaklo, jak moc odvážný to všechno bylo, jak moc jsem to potřebovala, abych si konečně uvědomila, že jsem samostatná a silná. Zní to jako by to bylo šíleně zlomová událost v mém životě a asi i byla, protože teď už konečně vím, že na to mám.

P.S.: Očekávejte video sestřih, povídání o městech, která jsem navštívila a taky pár fotek, materiálu mám hodně, jen mi zbývá se s ním poprat.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: