Rebarborová marmeláda
Používání sezónních ingrediencí mi nikdy moc nešlo. Než jsem se rozkoukala, bylo vždycky po sezóně a co potom, žejo. Letos to možná bude trochu jinak a přisuzuju to ježdění na kole, protože až s kolem jsem začala poměrně často jezdit na farmářské trhy, které mám jinak přes celou Prahu (njn, Střížkov). Navíc můj drahý bydlí v podstatě (ehm, ehm, spíš ne) hned u Kulaťáku, a co bych jela hromadnou dopravou tak 30 minut, zvládnu na kole za 20, možná i rychleji. Jako fakt.
Já vim, já vim, s chřestem jsem to prošvihla, tak co se kasám, že pojedu sezónně. Upřímně, chřest je pro mě jenom zelenina, kolem který se musí dělat strašný parády, aby se dala jíst. Taková růžičková kapusta na zádíčka podle Cuketky, to je fakt něco! Ale to sem nepatří. Původně jsem to chtěla stočit k tomu, že začíná sezóna rebarbory (a taky českých jahod, ale o tom jindy), kterou já mám moc ráda kvůli její kyselosti. Připomíná mi to, jak jsme jako malý děti žvejkaly šťovík na zahradě v Telči a u toho chytaly ještěrky.
A proč byste měli mí rebarboru rádi i vy? Protože nás oblafne a donutí jíst zeleninu! I když se s ní pracuje spíš jako s ovocem a jí se hlavně nasladko, je to vlastně zelenina. A říká se ji taky reveň, ale rebarbora je prostě hezčí. V kuchyni se používají řapíky, v lékařství zase kořen. Ale bacha, nikdy nejezte listy! Obsahují totiž kyselinu šťavelovou a ta je jedovatá. Jo a taky rebarboru nikdy nejezte syrovou a vždycky ji před vařením/pečením oloupejte. Co se týče vitamínů a minerálů, najdete v ní vitaminy skupiny B, hořčík, vápník a mangan. Dá se použít do koláčů, na zmrzlinu, do dortů, dá se z ní dělat marmeláda i kompot, a když vás sladká omrzí, dá se používat i naslano. Až ji budete kupovat, vybírejte co nejčervenější řapíky, budou mnohem sladší, než ty zelené.
Malá poznámka, než se pustíme do receptu. Pracovala jsem s kyselejší rebarborou, takže cukru jsem dávala víc a vyplatilo se. Ingredience uvádím v poměru ke 100 g oloupané rebarbory, takže násobte podle chuti. Já jsem měla k dispozici 250 g rebarbory, co zbylo po koláči a je z toho cca 300 ml marmelády.
Ingredience
- 100 g oloupané rebarbory
- 60-70 g krupicového cukru (v závislosti na kyselosti rebarbory)
- 10 ml pomerančové šťávy
- špetka pomerančové kůry
Postup
- Oloupanou rebarboru nakrájejte na malé kousky, zhruba 1 cm dlouhé, a dejte společně s cukrem, šťávou z pomeranče a kůrou do kastrolu.
- Duste až se cukr rozpustí a rebarbora zavaří. Občas zkontrolujte, a v případě potřeby dolijte vodu, aby se nic nespálilo. Já jsem nechala rebarboru povařit trochu déle, aby se úplně rozvařila. V marmeládě pak nebudou žádné velké kousky.
- Nalijte marmeládu do zavařovaček, zavíčkujte a dejte ještě na 30 minut sterilovat při 85°C. Jak na to? Prostě dejte do hrnce, kam se vejdou všechny zavařovačky trochu vody po dně, stačí tak 2-3 cm, a zahřívejte, dokud se nezačnou u dna objevovat bublinky. Pak stáhněte plamen, aby se teplota udržela (u nás 6 z 12) a nechte bublat pod pokličkou. Já jsem si pomáhala cukrářským tepoloměrem, takež jsem to měla jednodušší. Jednoduše – voda musí u dna pobublávat, ale nesmí vařit.
- Sterilovanou marmeládu vyndejte z hrnce, nechte zchlandout na pokojovou teplotu, a pak dejte do lednice.
A kam s ní? Promazat dort, na palačinku, lívance, nebo jen tak na chleba, to už je na vás. Já osobně nejradši ujídám rovnou ze skleničky. Baví mě ta sladkost na začátku a ten kyselý dojezd.
Carlin et moi 